Metody interpretace v bakalářské práci

V rámci psaní bakalářské práce se předpokládá od studenta-autora již nejen splnění všech formálních kritérií, které jsou kladeny na odborný text, ale rovněž využití náležitého kritického aparátu při práci s prameny a literaturou. Vlastnímu psaní bakalářské práce by mělo předcházet předběžné seznámení s tématem a vymezení oblasti, kterou se chceme zabývat. Tato část by měla předcházet samotnému stanovení tématu bakalářské práce a formulaci cíle, který bude v rámci bakalářské práce řešen.

V první fázi je tedy zapotřebí si opatřit relevantní literaturu, která se vztahuje k tématu bakalářské práce. Během této přípravy je vhodné si pořizovat výpisky, na nichž bude následně postaven text bakalářské práce. Je však zapotřebí přistupovat k této literatuře kriticky a zároveň se snažit, aby myšlenky jiných autorů nebyly dezinterpretovány či špatně pochopeny nebo nepochopeny do důsledků. Takováto „ledabylost“ při přípravě se může vymstít při samotném psaní bakalářské práce a hrozí zejména u oborů, které jsou poněkud náročnější na myšlenkové uchopení a jejichž těžiště tkví právě ve správné interpretaci získaných poznatků bez možnosti jejich experimentálního ověření. Máme tím na mysli především bakalářské práce ze společenskovědních oborů jako jsou filosofie, historie, politologie, teologie či kulturní antropologie. Proto je zapotřebí při psaní bakalářské práce dbát několika hlavních zásad pro interpretaci textu.

Hlavním cílem a zásadou, čerpáme-li při psaní bakalářské práce z textů jiných autorů, by mělo být co nejvěrnější zprostředkování jejich myšlenek čtenáři. Již při prvním – informativním – čtení literatury bychom se měli seznámit nejen s tím, co je jejím obsahem, ale zároveň také přemýšlet nad tím, jakému účelu měla sloužit a co se autor snaží prostřednictvím díla sdělit.

Poté následuje druhá fáze přípravy bakalářské práce, označovaná zpravidla jako běžné čtení, kdy z díla vybíráme ty části a myšlenky, které se hodí k tématu naší bakalářské práce. Po běžném čtení následuje čtení důkladné, kdy se snažíme co nejpodrobněji a nejvěrněji pochopit a interpretovat stěžejní myšlenky textu, proniknout do jeho struktury a uchopit způsob autorovy argumentace. Abychom pro potřeby pozdějšího psaní samotného textu bakalářské práce byli schopni se ve shluku výpisků orientovat, je dobré dodržovat určitou strukturu – ať už budeme používat metodu tzv. soustředných kruhů (vycházíme z jednoho středu doplněného o další informace, přičemž se vždy k tomuto středu vracíme a zkoumáme vztah informací právě k danému středu), pavoukový princip (propojování jednotlivých informací vzájemnými vazbami, v podstatě myšlenková mapa) nebo například metodu klíčových slov (zvolíme klíčová slova, na která navazujeme jednotlivé informace).

V rámci interpretace získaných poznatků, které hodláme následně použít v bakalářské práci, je rovněž třeba mít na paměti nejen samotný obsah textu ale i jeho pozadí – tedy osobní postoj autora, dobu vzniku díla, účel, který mělo dílo plnit, a podobně. Tak například není nutné automaticky zavrhnout ve společenskovědní oblasti díla vzniklá před rokem 1989 jako nevhodná pro použití v bakalářské práci. Jen je třeba, tam kde je to možné, rozlišit ideologický „balast“ a skutečné vědecké objektivní poznání, které nám autor zprostředkovává. Úskalím, se kterým se někdy setkáváme, je skutečnost, že při studiu zdrojů k bakalářské práci se student seznámí s určitou hypotézou jako první a jejím prizmatem pak hledí na ostatní studovanou literaturu.

Rovněž je třeba rozlišovat, a v tom nám může napomoci citační etika, zda určitá tvrzení předkládaná v bakalářské práci jsou našimi vlastními či pochází-li od jiných autorů. Pokud využijeme zjištění a tvrzení někoho jiného, mělo by to být z textu bakalářské práce patrné. Tam, kde se v bakalářské práci objevují citace, je celkem zřejmé, že se jedná o tvrzení a zjištění přejatá. Tam, kde autora parafrázujeme, měli bychom v textu bakalářské práce tuto skutečnost uvést (tedy například použít obrat „Jak se domnívá D. Třeštík …“, přičemž za touto parafrází by měl následovat odkaz na příslušné dílo).  

Výpisky pořízené v přípravné fázi pak mohou velmi dobře sloužit jako podklad pro sepsání bakalářské práce. Přitom bychom měli dbát na to, aby celý text bakalářské práce působil ústrojně, aby jednotlivé myšlenky spolu souvisely, navazovaly na sebe, aby text bakalářské práce měl jasnou a pro čtenáře pochopitelnou strukturu. Při psaní bakalářské práce je právě snaha o maximální možnou objektivitu a adekvátní interpretování myšlenek jiných autorů klíčová a dopustíme-li se v této oblasti jakékoli chyby, může být tato skutečnost důvodem, proč nebude bakalářská práce přijata nebo bude doporučena k přepracování.

Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.